Drákula je legenda, kterou nestačily zabít ani takové filmové zvrácenosti, jako absurdní sci-fi Dracula 3000 nebo Dominic Purcell ve třetím Bladeovi. Pro někoho bude jedničkou navždycky Christopher Lee, mladší diváci dají nejspíš přednost Garymu Oldmanovi a fajnšmekři a milovníci klasik se budou rozhodovat mezi Bélou Lugosim a Maxem Schreckem. Teď se mezi tuhle partu hodlá procpat i Luke Evans. A jde mu to docela dobře, bohužel je však u fantasy akčňáků Drákula: Neznámá legenda, jediný.

Drákula: Neznámá legenda: FOTOGALERIE

Asi nebudu daleko od pravdy, když si dovolím hádat, že od tohohle filmu nikdo moc nečekal. Upoutávky nevypadaly zle, ale i přes pár efektních triků a záběry na gigantické armády z nich bylo cítit, že toho tvůrci na skladě moc nemají. Gary Shore navíc celovečerně debutoval a Luke Evans není zdaleka tak velká hvězda, aby se na jeho Drákulu nabalily davy fanoušků, takže optimisté věřili v zábavné béčko a pesimisté očekávali průšvih. Pravda je někde mezi. Jsou tu věci, které si zaslouží pochválit, ale i prvky, za něž by někdo měl dostat pár facek.

Začněme pozitivně. Evans je fajn. Hodně. V šestém Rychle a zběsile i v Hobbitovi ukázal, že charisma má a horor No One Lives zase předvedl, že když dojde na zabíjení lidí, umí si to na plátně celkem užít. Jeho Vlad III. působí celkem jako sympaťák a díky poměrně stylovému úvodu o něm víme, že v minulosti dělal celkem ošklivé věci. Když tedy dojde na scény, v nichž se musí hrdina rozhodnout, jestli kvůli svým poddaným a rodině opět vyjede do boje a dostát své pověsti nejbrutálnějšího zabijáka své doby, dá se na to koukat. Evansův Drákula v sobě má jistou zarputilost, tvrdohlavost a působí jako někdo, koho fakt nechcete naštvat. I když je to ve skutečnosti celkem hodný člověk. Jeho charisma táhne tohle béčko dopředu i ve chvílích, kdy všemu okolo dochází dech. A to se stává dost často.

Ačkoliv se tvůrci dušují, že jejich film bude spadat do plánovaného vesmíru, v němž se sejdou všechna monstra společnosti Universal, něco jako epický příběh nebo náznaky něčeho většího a rozmáchlejšího byste tu hledali stejně marně, jako kvalitní dialogy v dramatech Tomáše Magnuska. Dráula: Neznámá legenda je totiž sakra jednoduchý film. Jeho děj by se dal odvyprávět třemi větam, takže to zkusím. Vlad zjišťuje, že do jeho země přijeli Turci, kteří chtějí tisíc malých kluků do své armády a jedním z nich má být i jeho syn. Na boj s protivníkem nemá hrdina armádu, a tak se nechá přeměnit v upíra. Bojuje s hromadou lidí, sám se sebou a s chutí na krev, a na konci se kvůli svým nejbližším promění v legendární monstrum a po rádoby twistu jsou titulky. Cítíte tu originalitu? Jestli jo, tak si zajděte k doktorovi.

Drákula: Neznámá legenda kašle na všechno, co by mohlo diváky zdržovat od akce. To znamená, že se obejde téměř bez vývoje postav a konec konců i bez zajímavých postav jako takových. Jasně, okolo čtveřice hlavních hrdinů tu běhá pár dalších lidí, kteří by asi měli sloužit k tomu, aby filmový svět působil realističtěji nebo velkolepěji, ale vzhledem k tomu, že většinou nestihnete zaznamenat jejich jméno, ani co jsou zač (velký chlap, středně velký chlap v kožich, divný kněz, turek s divným mečem, další velký chlap), absolutně to nefunguje. Na nikom vám nebude záležet. Jak to dopadne s Drákulovou rodinou i s ním samotným, je od začátku víceméně jasné. A nikdo další, kdo by stál za pozornost, tu není. Nejvíc to bohužel odnáší Dominic Cooper, jehož sultán je sice strašně zlý, ale v podstatě nevíme proč, jaký má k Vladovi vztah a proč se na celou Transylvánii vlastně nevykašle a nevyrazí se stotisícovou armádou drancovat něco zajímavějšího.

Přehrajte si trailer Co se příběhu, hrdinů a děje týče, je Drákula hovadina, která skutečně uspokojí málokoho. Body se snaží nahnat spíš akcí, daří se to ovšem tak nějak napůl. 92 minut je na podobně blbý film tak akorát, řeže se to tu celkem dost, ale všechny velkolepé scény jste už viděli v trailerech a když dojde na komornější bitky, třeba potenciálně hodně zajímavou přepadovku v lese, dostaneme jen klasický bordel plný tmy, rychlých střihů a řevu, po němž okolo Evanse leží několik mrtvol. Kde se vzaly, si však budete muset spíš domýšlet. V tomhle ohledu Shore dost zklamává a vzhledem k tomu, že krom akce vlastně nic jiného na skladě nemá, je to problém. Alespoň, že se trošku předvedl ve finále a závěrečná konfrontace pracuje s překvapivě chytrým nápadem, i když vizuálně malinko vykrádá Daredevila. Vtipy o tom, jak zoufalí musí být filmaři, kteří vykrádají Daredevila, si odpustím.

Když to všechno sečteme, vyleze z toho nezajímavý průměr. Drákula: Neznámá legenda nemá absolutně co nabídnout. Místo zajímavého příběhu nafasujeme akční béčko, které to nejlepší předvedlo už v trailerech a ten zbytek za moc nestojí. To, že je film hloupý a předvídatelný, by nevadilo, kdyby nabídl něco, na co se dá koukat a u čeho se lze vyvalit do křesla a usrkávat kolu. Takových momentů tu ovšem taky moc není. Ve výsledku průměr až hanba. Myslím, že kdyby Shore začal od příštího týdne pracovat třeba jako popelář, filmoví fandové by vůbec o nic nepřišli.