Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Baader Meinhof Komplex | Der Baader Meinhof Komplex | 2008
csfd  imdb  kinobox
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 09.04.2009
režie: Uli Edel
hrají: Martina Gedeck, Moritz Bleibtreu, Bruno Ganz, Hannah Herzsprung, Jan Josef Liefers

Baader Meinhof Komplex: Recenze


ikona
marigold
 

Teroristická skupiny RAF (Rote Armee Fraktion) je podepsána pod jedním z nejkrvavějších období Spolkové republiky Německo po 2. světové válce. Vznik organizace v roce 1970 byl vyústěním napjaté situace ve společnosti, která s nelibostí vnímala chabou denacifikaci politiky i státní nátlak namířený proti odpůrcům hlavní linie. Konec 60. a začátek 70. let byl celosvětově poznamenán eskalací napětí, všemi těmi malými i velkými revolucemi pod praporci zbožštěných komunistických vůdců. Německá RAF reagovala nejen na válku ve Vietnamu a zostřené „třídní“ střety v kapitalistickém světě, ale i na konkrétní projevy policejní brutality v SRN. Jejím hybatelem byla milenecká dvojice Andreas Baader a Gudrun Ensslin, jejími ústy bývalá novinářka a veřejná aktivistka Ulrike Meinhof…

Uli Edel si filmem Baader Meinhof Komplex ukrojil úctyhodné sousto. Během sto padesáti minut zpracovává časové období deseti bouřlivých let (1967–1977) vzniku a činnosti první a druhé generace RAF, jejíž operace se neomezovaly jen na území Německa. S časem a prostorem si ale tvůrci vědí rady, dynamiku děje a jeho soudržnost věčné přeskoky nijak nenarušují, ba naopak. Právě části, kdy se dynamicky střídají různé teroristické akce, patří k nejparádnějším sekvencím, dokonalým ukázkám dokumentárně-filmové koláže. Zdálo by se, že široký záběr požene filmaře do náručí dokumentárního stylu vyprávění, ale opak je pravdou. Pokud Baader Meinhof Komplex svojí formou něco evokuje, pak řemeslnou brilanci a vychytanou stylizaci Spielbergova Mnichova. Propojení zvukové a obrazové složky je špičkové, ztvárnění nejrůznějších „akčních“ pasáží nemá chybu a napovídá, že Edel umí skvěle pracovat s tempem i napětím. Nesnaží se o maximální autentičnost, ale se záběry si hraje, nebrání se stylizaci a hře na efekt. Díky tomu zřejmě nedopadne Baader Meinhof Komplex v očích mnohých tak suchopárně jako italská Gomora. V jádru je to totiž velmi konzervativní, promyšlená a výborně poskládaná podívaná, která má tah na branku a neztrácí čas s vytvářením iluze dokonalé autenticity.

Formálně není důvod nic vytýkat, naopak lze jenom znovu pochvalně zdůraznit, jak film drží na dlouhé ploše pohromadě a jak dokáže upoutat výtečnými hereckými výkony, promyšlenou kamerou, dynamickým střihem i nadupaným hudebním doprovodem. Z určitého pohledu tu máme podařenou německou odpověď na Duel Frost/Nixon – kdo říká, že politické drama musí nutně skončit u popisů, ruční kamery a absentujícího soundtracku...  Jenže zatímco souboj ex-prezidenta a televizního playboye pracoval s přesně vymezeným souborem témat a nebál se je přistřihnout ve jménu filmových schémat, Baader Meinhof Komplex doslova přetéká otazníky. Ačkoli snímek neopomíjí rovinu globální (dobové záběry a šoty ze zpravodajství), většina pozornosti se koncentruje na osudy jednotlivců. Sledujeme proměnu aktivistické skupiny, která v počátcích trochu zmateně mixuje bolševickou rétoriku a květinové ideály volného sexu a marjány pro všechny, v militantní buňku, jež svými činy zásadně ovlivňuje veřejné dění.

Díky Edelovi se divák ocitá v samém středu RAF a může naslouchat hlavním aktérům, vážit jejich ideje a zaujímat „poučené“ postavení k jejich skutkům. To je určitě filmařsky odvážný počin, který připomene třeba Abu-Assadův Ráj hned teď. Jenže motivace hlavních osob (včetně nejproblematičtějšího článku RAF – idealistky Ulrike Meinhof) poněkud utíká mezi prsty a mizí v houštině frází a politických proklamací. Je chvályhodné, že scénáristé užívali pokud možno autentické výroky, ale občas se kvůli tomu snímek ocitá v pasti neživých hesel. Pohled na RAF se zmítá mezi extrémy „vrazi – oběti“. Nejprve se jedná o nebezpečné fanatiky, kteří neváhají rozsévat krvavou zkázu, později o bezbranné vězně, které šikanuje systém, proti němuž bojovali. Zdravý rozum do souboje RAF a militantních obhájců politického řádu vnáší postava Horsta Herolda, prezidenta Bundeskriminalamtes – jakoby on jediný byl schopný vidět hlubší kořeny vzniku terorismu a předvídat, že chycením hlavních viníků se problém nevyřeší, ale jen prohloubí.

Režisér Edel a scénárista Eichinger provokativně přisuzují díl pravdy i teroristické organizaci a vinu za eskalaci brutality ve společnosti připisují též politikům a systému. Na několika místech se film nakloní na stranu laciných revolučních frází a mýtů o neohrožených mučednících – ale to je daň za snahu vidět věci v souvislostech a pokud možno plasticky. Ani v těchto chvílích navíc nepůsobí trapně či agitačně jako Soderberghův Che. Lidé zůstávají lidmi a nestávají se neživými mýty z plakátu – a za všemi činy „revolucionářů“ je cítit otazník. Muselo to tak být? A když ano, proč? Opravdu neexistují jiné prostředky nápravy než ozbrojený odpor?

Baader Meinhof Komplex není žádným dokumentárním záznamem dávné historie, nýbrž aktuální a poutavou výpovědí o moderní západní společnosti. Problémy, na které také reagovali Andreas Baader, Ulrike Meinhof a spol., stále žijí, stejně jako žije dost těch, kteří ve jménu jejich řešení nebudou váhat vzít zbraň do ruky. Edelův snímek přichází s návrhem, zda není moudřejší upřednostnit snahu „pochopit a předejít“ před snahu „zlikvidovat“. Protože každý mrtvý revolucionář znamená jen další mýtus, který může být následován. Jakkoli německé drama občas zaškobrtne o vlastní závažné sdělení a jen těžko překlenuje fráze, v důsledku je neobyčejně působivým, provokativním a neotřelým pohledem pod pokličku evropského terorismu – a konzumní společnosti jako celku.

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (18)

Verdikt

avatar8/10

marigold

Andreas Baader, Gudrun Ensslin a Ulrike Meinhof zformovali v roce 1970 teroristickou skupinu RAF, která v SRN nevybíravými prostředky bojovala proti „imperialismu a jiným šmejdům ze západu“. Jejich činnost podnítila snad nejkrvavější lázeň v německých poválečných dějinách. Uli Edel a spol. vidí ale ve vrahovi kus oběti a v politickém systému kus vraha – jde jen o to určit, kde končí demokracie a začíná nebezpečný mýtus a manipulace. Provokativní, myšlenkově ne úplně usazený, ale ve všech ostatních ohledech brilantní film o odvrácených stránkách moderní demokracie – to je Baader Meinhof Komplex.



Hodnocení redakce

  • avatar8/10

    Mr. Hlad


Hodnocení čtenářů

  • avatar8/10

    kryšpín

  • avatar6/10

    luksa

  • avatar9/10

    sonoluca

  • avatar9/10

    yeniczek

  • avatar10/10

    DjLuke9

  • avatar7/10

    liuk

  • avatar8/10

    Duck96

  • avatar9/10

    ZkuKol

  • avatar8/10

    Quisp

  • avatar8/10

    MkSallam

  • avatar9/10

    PraSiteL

  • avatar5/10

    Phil cze

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace