David Cronenberg měl vždycky o kolečko víc. O dost perverzní kolečko, takže dětem do osmnácti let je dnešní představení nedostupné, přátelé. Ačkoliv trailer Cronenbergovo úchyláctví dost zmírňuje. Vynahrazuje si to lehce erotickou hudbou a mužným hlasem na pozadí, při jehož poslechu má člověk pocit, jako by se vypravěč chtěl pevně chopit ... volantu a napálit to s náma do sloupu, aby si to pak na zadním sedadle rozdal se stařenkou, co nabral cestou. Nechutné? Vždyť podobně to funguje i ve filmu. Jen tu křehkou stařenku vynahradí zjizvení pánové a "nasty" dámy. Když už ukázka nemůže zobrazit rekordní počet zakrvácených ňader, naláká vás alespoň hromadou nadržených ksichtů. Ten elektrizující pocit, že v jeho plné délce se v Crashi bude dít i něco víc, než pouhé pomrkávání a sexuální náznaky, je tu s námi pořád. Hned na druhé straně ale vaše libido zchladí notná dávka všudypřítomné perverznosti, která onu elektrizující atmosféru ponechává beze změny, ale zároveň zahání do koutu možnost samoúčelné snahy vzrušovat diváka. Cronenberg natočil film, který je o sexu ale přitom o něm vůbec není. Trailer se to snaží alespoň naznačit a jde mu to vážně skvěle. Po jeho zhlédnutí totiž mám "ten pravý ořechový" pocit - chci z té zvláštní podívané vidět víc, ačkoliv vím, že to vzrušující (ani filmově, ani fyzicky) rozhodně nebude. Navíc se zítra budu bát nastoupit do auta. Vidina sexu se zlámanými údy a zakrvácenou lebkou je nějaká ... jak je to slovo? Prostě se mi to nelíbí.