Přiznám se, že fandím amatérům. Když musí člověk točit bez peněz a profesionálního zázemí, občas ho to donutí začít víc dřít a přijít s originálními nápady jak ušetřit nebo jak se k cíli (vyděsit, pobavit, dojmout) dostat trošku neobvyklou cestou. Smutnou pravdou je ale to, že většina lidí, kteří vezmou do ruky kameru a s partou kamarádů natočí film pro jinou partu kamarádů, prostě nemá na to, aby se dostala dál a jejich dílo tak přinejlepším skončí na internetu, kde se na něj podívá pár zvědavců. Pořád jsou to však amatéři, kteří musí pracovat v polních podmínkách a určitý respekt za entusiasmus si bezesporu zaslouží. Jakmile ale někdo chce za svůj film peníze, končí veškerá sranda a z amatérů se automaticky stávají profesionálové. A nároky na jejich dílo se tím logicky zvyšují.

Tvůrci Čepele smrti se rozhodli vypustit svůj film do světa a chtít, aby za něj divák zaplatil. Ne moc, ale zaplatil. Bohužel už upoutávka naznačila, že člověk by měl své peníze investovat jinak. Čepel smrti je slasher, tedy hororový subžánr, ve kterém najdeme maskovaného vraha, bandu teenagerů a nějaké to násilí. Na první pohled to možná vypadá, že tyhle tři věci k úspěchu stačí, bohužel tomu tak není. Je sice evidentní, že režisér Tomáš Kučera nějaký ten Halloween, Pátek třináctého nebo Vřískot viděl a snažil se držet se žánrových pravidel, bohužel měl jeden zásadní problém. Jednoduše neumí točit.

Nevím, jakou kameru měli tvůrci k dispozici, ale obrazově vypadá film vyloženě odpudivě. Nehledě na to, že člověk, jenž měl natáčení na starosti, by si měl pořídit alespoň stativ nebo nějakou podpěru na ruku. A taky by si měl rozmyslet, co a jakým způsobem hodlá snímat. Zvuk je na tom podobně a dost často se stává, že hlasy herců jsou o nějakou tu vteřinku napřed oproti pohybu jejich úst. No a ty dialogy jako takové smysl také moc nedávají. Při sledování Čepele smrti má člověk pocit, že něco podobného by s partou přiopilých kamarádů a lepším mobilním telefonem natočil taky. Avšak nechtěl by za to platit, protože by viděl, že výsledek je bez debat humus.

Technická úroveň filmu by se ale dala poměrně snadno odpustit, kdyby za něco stál ten zbytek. Základním pravidlem pro amatérské filmy je to, že herci musí co nejméně mluvit. Mezi kamarády začínajících režisérů se totiž jen výjimečně objeví nový Robert De Niro. Čepel smrti chce být bohužel film se vším všudy, takže tu dialogy jsou (často nedávají smysl), pokusy o herectví taky (často nedávají smysl) a dokonce i nějaká ta snaha o odlehčující hlášky (nikdy nejsou vtipné). Prakticky nikdo z mladých lidí neumí hrát a málokdo je sympatický. Avšak ve slasheru jde v první řadě o vraždy a napínavé momenty a kdyby se povedly alespoň ty, mohl by být fanda žánru spokojený. Bohužel tady přichází na řadu asi to největší zklamání.

Jako horor Čepel smrti naprosto zklamává a člověk si při jejím sledování ťuká na čelo a ptá se sám sebe, jak je možné, že režisér neviděl, co mu vzniká pod rukama. Vraždy jsou nápadité asi jako Silvestry na Nově a prostě se jen bodá a bodá. Nic nového, nic zábavného a navíc je mnohdy kamera postavena „natolik chytře,“ aby nebylo nic vidět a aby v dalším střihu mohl na zemi ležet zakrvácený člověk. On si to divák nějak domyslí. Vraždy jsou nuda, navíc se zabíjení často neskutečně táhne (scéna s ředitelem měla snad hodinu) a pokusy o vylekání nebo o atmosféru tu divák jednoduše nenajde. Ne že by nefungovaly, prostě tu nejsou. A přitom by stačilo pozhasínat (ve tmě všechno vypadá děsivěji), občas použít hlasitou hudbu (laciná lekačka je pořád lekačka) a koupit vrahovi masku, jež by nebyla tak směšná.

Čepel smrti je jednoduše amatéřina, na které by cenovka neměla viset ani omylem. Se vší úctou k tvůrcům, kteří se určitě snažili a všechno mysleli dobře – za něco takového se neplatí. Tohle se pouští jen kamarádům a v tomhle případě jen těm nejlepším, protože i na amatérském poli jde o hodně velkou mizérii. Přiznám se, že nepatřím mezi lidi, kteří se koukají na špatné filmy a baví se u toho, jak jsou mizerné (s čestnou výjimkou válečných kousků Davida A. Priora), v tomhle případě bych měl ale pro začínající filmaře pár rad:
- hlavní hvězda nesmí běhat jako postřelená slepice, je to směšné
- vrah se nesmí odhalit po dvaceti minutách díky blbě napsanému dialogu
- kupte si lepší kameru a naučte se s ní zacházet
- jestliže nemáte k dispozici herce, nenuťte své kamarády do herectví
- cameo by mělo být vtipné nebo alespoň opodstatněné
- pomalu chodící vrah musí být buď Michael, Jason nebo idiot. Michaela a Jasona nemáte.
- než film vypustíte mezi lidi, v klidu si sedněte, podívejte se na něj a popřemýšlejte, jestli je dostatečně dobrý na to, aby ho měli vidět i ostatní
- když už vykrádáte Vřískot, zkuste to trochu méně viditelně
- vyhoďte proboha tu hnusnou masku
- nebuďte naštvaní za hodnocení na MovieZone. Sami jste se zařadili vedle profesionálů a na váš film tak musí být i nahlíženo. Příště víc štěstí a méně ambicí.