Bez mučení přiznám, že na Ringera jsem se po povedeném traileru těšil opravdu hodně. Hrubozrnné komedie občas neuškodí nikomu a ukázka obsahovala hned několik geniálně vtipných momentů. Všichni jsme si už zvykli na to, že trailery lžou, ale v případě Ringera je rozdíl mezi dvouminutovou ukázkou a kompletním filmem větší, než bych kdy čekal.

Hlavní hrdina Steve Baker (Knoxville) je obyčejný dobrosrdečný chlapík, jenž zaměstnal u sebe doma člověka, kterého den předtím musel vyhodit z práce. Bohužel jeho nový zahradník si příliš nerozumí s moderní technikou a střet jeho ruky se zapnutou sekačkou brutálně utne šance na kariéru klavíristy. I když za to Steve nemohl, užírá se každou minutou víc a víc, takže nápad, se kterým přišel jeho gamblerský strýček Gary, mu nedá spát. Tím nápadem je samozřejmě propašovat Steva na olympiádu pro postižené, kterou by měl zdravý člověk bez problémů vyhrát. Co na to ale Stevovo svědomí? A co se stane, když jeho hranou duševní poruchu prokouknou jeho protivníci, kteří nejsou tak blbí, jak se může na první pohled zdát? Pokud chce Steve vyhrát zlato (a finanční prémii), bude muset zabrat nejen jako atlet, ale i jako herec.

Příběh i ukázka slibovaly v případě Ringera klasickou uřvanou komedii, kde pořád někdo někoho bije, hrdinové padají ze schodů nebo kloužou po mokré podlaze a celé to bude prošpikované drsnějšími hláškami. Bohužel nestalo se tak. Scénárista Ricky Blitt totiž nemá koule. Jinak řečeno – bojí se. Jakoby se mu někdo celou dobu stál za zády a šeptal do ucha „dělat si legraci z postižených lidí není hezké.“ Samozřejmě že není, ale udělat z filmu, který se tváří jako rozjuchaná hrubozrnná zábava, drama o člověku, který se ještě před polovinou filmu „probudí“ a spřátelí se se svými postiženými kolegy, aby poté společně dosáhli cíle, jímž je porážka arogantního šampióna, to je prostě zlo. Samozřejmě chápu, že téma, které si autoři filmu vybrali, je dost kontroverzní a pro někoho určitě i urážlivé, ale v téhle podobě jako komedie zkrátka fungovat nemůže. Ty nejlepší fóry z ukázky se do závěrečného sestřihu nedostaly a nakonec tu místo komedie máme lacinou moralitu na provařené téma, že nezáleží na tom, jak je člověk chytrý nebo jak vypadá, ale jaké má srdce. Komedie se cestou ztratila a vtipy se objevují jen sporadicky. Tohle klamání tělem doopravdy nemám rád. Ve výsledku je tu jen jeden doopravdy podařený fór, který ale autoři pro jistotu ještě několikrát zopakují.

Naštěstí ne všechno je tak zlé. Johnny Knoxvile, kterého jsem nikdy nepovažoval za herce, tu příjemně překvapil a to především v civilní poloze své role. Nový Pacino to sice nikdy nebude, ale v roli Steva je dostatečně přesvědčivý a sympatický. A ty pády a ubližování sobě samotnému mu vždycky šly. K ruce má navíc velice sympatickou Katherine Heigl a především Briana Coxe. Respektovaný britský herec, skvělý padouch z druhých X-menů a první Hannibal Lecter, si svojí roli strýčka Garyho nadmíru užívá a vždy, když se objeví na scéně, jakoby hodnocení stoupalo o dvě hvězdičky. Takhle buranskou a zároveň sympatickou postavu bych od herce jeho formátu nikdy nečekal, o to příjemnější je zjištění, že tenhle jindy velice seriozní umělec dokáže i takhle příjemně ulítnout. Škoda, že těch příležitostí ve filmu dostal docela málo.

Herci ale nudnou komedii bez vtipu nezachrání. Tvůrci se zkrátka cestou někde ztratili a zapomněli, jaký film a pro jaké publikum točí. Snaha obsadit do vedlejších rolí postižené lidi je určitě chvályhodná, ale koukat se na člověka, který je postižený, samo o sobě legraci neudělá, takže fóry založené na tom, že Johnny Knoxville je obklopený „divnými“ lidmi, vycházejí totálně naprázdno. Režisér Barry W. Blaustein navíc točí, jako kdyby dělal rodinné video a pouhé užití ústředního motivu ze Sedmi statečných nestačí k tomu, aby byl závod napínavý. Ve výsledku jsou to pořád jen a pouze dobří a sympatičtí herci v hlavních rolích, kteří táhnou Ringera dopředu.

To, že jsem z filmu zklamaný, je evidentní. Místo povedené komedie, kterou trailer sliboval, nám režisér a scénárista naservírovali tisíckrát viděnou lekci z mravů s minimem vtipů, které jsou navíc buď velmi laciné, nebo je zabíjí nezáživná režie. Občas se sice objeví scénka, která dává naději na zlepšení, ale po pár minutách film zase upadne do nudného průměru. Ještěže ti herci zachraňují, co se dá. Bohužel na průměr to nestačilo. Kdo chce komedii, ten bude asi zklamaný. Kdo chce moralitu, ten se na Ringera pravděpodobně nikdy koukat nebude. Škoda, mohlo to dopadnout o moc líp.