Ojojoj. Coury se nám pořád chtějí fackovat. Proč jim to nedopřát, když jim Bůh (spolu s plastickými chirurgy) nadělil opravdu VELKOU dávku přesvědčivosti. Skvělou zprávou je, že jejich nadité podprsenky čekají zatěžkávací zkoušky nejen kdesi v polopoušti. Z mrzkých nakládů se podařilo vyždímat víc než písek, káru a karavan. Tvůrci se tak odvážně pouští do grindhouseoského výletu napříč brakem. Bez posvěcení mistra Tarantina... což je povznášející, protože tenhle béčkový guláš má nečekaný drajv, s nápady nepřipouští žádné sraní (pardon) a jen to pěkně hustí před sebe. Pod tlakem a s ideální poetikou mísící nestoudné sexuální praktiky v podání prachmizerných hereček s neředěným násilím. Náklady odhaduju v porovnání s Grindhousem tak na desetinu, o to víc je potěšující, že se tahle televizní partička nebála formálních prostocviků, odvážných řešení a psychedelických žánrových skoků. Kdo by čekal bezmála comicsovou řezanici? Kdo by se nadál pěsti jak ze Speed Racer? A kdo by nechtěl konečně pohlédnout na nejkrásnější partie nebeského anděla? (ne, tvář to není :-) Bitch Slap vytahuje ve svém ranku hodně těžké bouchačky a nestydí se s nimi jít na doraz, mezi krvežíznivé kurvy, polonahé jeptišky a naštvané japonské školačky. Komu se to nelíbí, ten ať jde do hnědého města. Diváky z jiného těsta může mrzet snad jen přesun premiéry ze stylového Šťedrého dne kamsi do dáli.
