Komedie Arthur paří za mořem mezi žánrovou klasiku a příští rok se dočká i nové verze. U nás ji však zná málokdo a je to škoda. Příběh permanentně zlitého miliardáře se totiž řadí mezi nejlepší komedie osmdesátých let. Režisér Steve Gordon měl v ruce scénář, který ve filmové podobě už snad každý někdy v životě viděl. A buď v něm byli milionáři, playboyové nebo princové a princezny. Děj rozhodně ničím nepřekvapí, ale to vůbec nevadí, protože v tomhle případě o něj jde až v poslední řadě. Důležití jsou jeho aktéři.

Dudley Moore nikdy před tím ani potom nedostal lepší roli a jeho postavu Arthura si člověk jednoduše zamiluje. A to okamžitě. Je to sympaťák, tak trochu hovado a hlavně si užívá toho, že v osmdesátých letech nebyla ratingová komise tak prudérní. Když chlastá, tak chlastá jako prase. Když hledá ženskou společnost, nestydí se pozvat do své limuzíny regulérní šlapku a celou dobu se u toho chechtá jako magor. Kašle na všechno a na všechny a ví, že když by se dostal do průšvihu, stačí sáhnout do peněženky. Čím víc se ale film blíží ke svému konci, tím víc se ukazuje, že tenhle miliardář je mnohem komplikovanější a zajímavější osobnost a Moora je radost sledovat, ať dělá bordel v luxusních restauracích, nebo se dvoří dokonale sympatické Lize Minnelli.

Králem filmu je však John Gielgud, jenž si po právu za roli sluhy, jenž svého pána možná k smrti nenávidí, ale zároveň je mu i nejspíš jediným opravdovým přítelem (vedle Jacka Danielse), odnesl Oscara. Právě společné scény Moora a Gielguda jsou Arthurovým vrcholem. Stárnoucí sluha Hobson je jediná osoba, která doopravdy zná excentrického boháče a když režisér zavelí, aby se přepnulo ze zábavně/chlastacího módu na dramatický, funguje to na výbornou.

V Arthurovi se zkrátka skrývá víc, než se na první pohled zdá. Není to jen komedie o bohatém idiotovi, jak by si člověk po prvních několika minutách myslel, ale je to sympatická a scénáristicky možná trošku pohádková romance o tom, jak chudák ke štěstí přišel. Nic nového nebo originálního nenabízí, avšak stále dokonale fungující příběh, výtečně napsané dialogy, geniální herci a režisér, jenž to všechno dokázal správně namíchat, taky nejsou málo.