Armageddon

Přesně dva roky po tom, co své brány otevřelo obří vězení jménem Skála a Nicolas Cage zachránil nebohé obyvatele San Francisca, rozhodl se pro něco podobného Bruce Willis, jen v trochu větším měřítku. Na Zemi míří meteorit větší než King Kongova ranní stolice a protože vědci jsou přesvědčeni, že tahle srážka dopadne pro lidský rod 0:1, vláda Spojených států sestavuje komando poslední naděje a vysílá ho obřímu drahouškovi naproti ve dvojici raketoplánů. Plán zní jasně: Navrtat, spustit nálož, odpálit nálož, vrátit se domů. A kdo že je přítomen po Willisově boku? Banda venkovských cápků, jejichž číslo bot je vyšší než jejich IQ (jsou tu samozřejmě výjimky, které potvrzují pravidlo) a kteří umí pořádně vlastně pouze jediné – vrtat naftu. A jelikož se chvástají, že to zmáknou kdekoliv a za jakýchkoliv podmínek, tímhle výletem si můžou docela pěkně zvednout kredit. Tedy, pokud bídně nezhynou rozmazáni po všech možných koutech vesmíru, na což ale většina z nich nemyslí. A tak je tu máme – ke všemu odhodlané Američany, zaslepené patriotismem tak, že klidně opustí svou dceru (Willis-Tyler), snoubenku (Affleck-Tyler) nebo si vypůjčí majlant od tamějšího mafiána, který je někde u mléčné dráhy asi hledat nebude (Buscemi). A co na to diváci? Armageddon je zářným příkladem filmu, který svět rozděluje na dvě radikálně odlišně nahlížející poloviny – jedni ho zbožňují, druzí ho nenávidí a nic mezitím prakticky neexistuje. Faktem zůstává, že tenhle film z Bayovy tvorby trochu vyčuhoval, i přestože je v něm spousta zpomalených vrtulníků a ještě zpomalenějších hrdinských nástupů. Čirou akci vystřídala snaha o vybudování uvěřitelných emocí a stavbu tak vysoké pateticko-patriotistické zdi, že Mount Everest je vedle ní směšná hromádka z písku…

Autor: k0C0UR