Byly časy, kdy byl Woody Allen ještě omnipotentní. Cože? Jste-li latiníci, víte, že tohle krkolomné slovo znamená všemohoucnost. Druhou půlku slova však rozlousknete i bez toho, že byste navštěvovali reálné gymnázium v Křemencově ulici. Ano, potence. To je to, oč tu běží.

A přesně tu Allen v onom bájném roce 1977, kdy Annie Hall vznikla, opravdu měl. Svůj vpravdě jednoduchý scénář k Annie Hall dokázal nacpat frky v takové kadenci, že diváci na zkušebních projekcích pro exploze smíchu nestíhali následující vtipy a tak Allen občas musel přidat pár záběrů, aby jim opravdu nic neuteklo. Ať už Allen svůj příběh žije a nebo z něj jakoby vystoupí a na kameru komentuje dění, je stále se na co dívat. A chvílemi i nevěřícně zíráte na plátno, jak absurdní situace může někdy vzniknout tím, že scenárista nezapnul autocenzora a do filmu klidně vloží i stylizovanou anketu mezi zamilovanými páry z ulice.

Jako čtenáři této sekce byste měli vědět, že Annie Hall nezestárla ani po třiceti letech. Pokud vyznáváte humor na hony vzdálený Kameňákům a s Mistrovým dílem se seznamujete až prostřednictvím Hollywoodu v koncích, Melindy a Melindy, Match Pointu a Sólokapra, nevíte o co přicházíte. Vaše cesta proti proudu času se však zcela jistě vyplatí. Allen totiž do svého příběhu o velké lásce malého užvaněného intelektuála Alvyho k trošku nevyzpytatelné Annie vložil kromě svých klasických témat (potence, břímě být židem, fašisté) a dobově podmíněných narážek na tehdejší kulturu (...a možná přijde i Marshall McLuhan) i tolik hořkého životního poznání o křehkosti vztahů, že šlape na paty i těm, kteří vytvářejí tzv. velké umění. Neprozradím nic, když řeknu, že Annie se s Alvym nakonec rozešla. Ostatně to hlavní hrdina řekne na kameru již v úplně první scéně.

Allen rozhodně neplýtvá sentimentem, s klasickými filmovými klišé zachází po svém (Alvy na první schůzce: "Dej mi pusu, ať se můžeme jít najíst a já na to pak nemusím myslet."), ale to co je mezi prvním a posledními záběry, je jedna z nejsilnějších romancí, které kdy hostilo filmové plátno.

Pokud jste s někým začali chodit a vzpomínáte si na ten ohromný potenciál a neuvěřitelné pocity, který to ve vás uvolnilo, dáte mi za pravdu. Jestliže se s vámi někdo právě rozešel a vy takřka netušíte proč, máte pocit, že z vás vyrval kus něčeho, co nikdy nezaroste, po nocích brečíte do polštáře a cítíte se zoufale sami nebo dokonce nepotřební, budete Allena považovat za génia. Ve vašich očích poroste i kvůli tomu, že zjevně nejednou polkne hořkou slinu, a ve stavu, kdy slabší nátury páchají sebevraždy, přijde s další hláškou, která má na vaši bránici přímo destrukční vliv. Woody, děkujeme!

P.S. Každý z nás potřebuje vajíčka. (kdo viděl, rozumí)

P.S.S. Překvapuje vás, že Diane Keaton se ve skutečnosti jmenuje Diane Hall a její přezdívka je Annie? Ano, ano, hrálo se tak trochu "v přímém přenosu."