Ješitnost je ďáblův nejmilejší hřích. Pracuje totiž za něj a i z těch nejsilnějších lidí dřív nebo později dělá dobrovolné kandidáty na cestu první třídou do pekel. Ale běda, pokud byste si tu jízdu chtěli na poslední chvíli rozmyslet. Samozřejmě teď trochu zlehčuji to, co je v knize Williama Hjortsberga a později v režii Alana Parkera velice temným a krutě depresivním zážitkem. Angel Heart nepatří k filmům, po nichž by se vám dobře usínalo. Důvod, proč diváky tolik znepokojuje, spočívá z velké části v tom, že ve finále odhaluje monstrum ne v postavě Lucifera, ale samotného člověka, původně oběti, která nakonec upadá do pasti nastražené vlastní slabostí. Finální odhalení, posunující význam všeho předchozího, vás ve skutečnosti asi nepřekvapí. Parker rozmisťuje do děje mnoho různých narážek, podle nichž pravý stav věcí odhadnete předem - ale když už se to stane, tím silněji se na vás přenese hrdinův pocit beznaděje, psychického vyčerpání a hrůzy. Přirozeně se vnutí otázka, co bude s Harrym Angelem dál: Jakmile se jednou zapletete s ďáblem, je možné svoje účty vyrovnat jinak, než že vás prostě nechá usmažit v pekle? Sledovat tenhle film je zkrátka jako pomalu klouzat dolů vodním vírem. Snad byste se rádi dostali zpátky nahoru, nebo se aspoň na chvíli zastavili, ale taky chcete vědět, co vás vlastně čeká v hloubce pod vámi.

Jako v mnoha dalších případech i tady postava ztělesněného zla odkazuje na problém víry. Harry Angel, "brooklynský ateista", potkává v mladé jižanské dívce Epiphany (Lisa Bonet) archetyp, který v americké kultuře najdete napříč všemi žánry: "magical black man", v tomto případě pochopitelně spíš "woman". Černý šaman nebo šamanka, strážící určité tajemství, páchající na hrdinech různé formy iniciačních rituálů a zprostředkovávající kontakt s tím, co se nachází mimo žitou zkušenost (viz Morpheus v Matrixech, John Coffey v Zelené míli, Elijah Price ve Vyvoleném, Dick Halloran v Osvícení, Tia Dalma v Pirátech z Karibiku, dobrá třetina rolí Morgana Freemana a spousta dalších). Angel Heart je ale výjimečný mimo jiné i proto, že z černého šamana dělá jen dalšího bezmocného smrtelníka, zapleteného do věčného soukolí viny a trestu.

A jen tak na okraj: Angel Heart vznikl v americko-kanadsko-britské koprodukci a existuje několik jeho verzí. Zatímco pro Velkou Británii byla o něco zkrácena naturalistická scéna kohoutího zápasu, v Americe násilí tolik nevadilo, musela ovšem zmizet část divoké soulože mezi Angelem a Epiphany. Nebohou Lisu Bonet navíc za tu trochu sexu, řvaní a krve vyřadili ze stálého obsazení seriálu Cosby Show. No není to děsivý příběh?