Merde, co to je? Novinka, k níž Besson obstaral nejen scénář a produkci, ale i režii? Odkud se najednou vzala? Dokonce i IMDb v tom má zmatek a myslí si, že půjde o animovaný film. Kdepak. Hlavní kočka je určitě živá. O těch ostatních už to nelze říct jistě, protože takové tlamy by zahnaly na útěk i osazenstvo kláštera z Jména růže. Proč jsou všichni tak oškliví? Protože jsou původně komiksoví. A jelikož onu slavnou kreslenou předlohu u nás nikdo nezná, budete se cítit asi jako Vietnamec, kterému někdo promítl trailer na Saxanu – Veletrh strašidel. Celý sestřih je evidentně cílen na čtenáře předlohy. Adèle má ikonický nástup stejně jako její soupeř. Kterým je pterodaktyl. Zadržte smích, jde o téměř doslovnou adaptaci prvního sešitu Adèliných dobrodružství. V dalších částech se emancipovaná novinářka a cestovatelka potýkala i s tajemnými kulty a maskovanými zločinci, ale dnes je na pořadu dne jedna oživlá mumie na úvod a pak létající praještěr, terorizující Paříž někdy na počátku 20. století. Zní to bizarně, vypadá to ještě hůř, protože lacinost čiší z každého záběru. Digitální triky jsou opravdu špatné, zejména průlet skleněnou kupolí. Dobová atmosféra nikde (Jeunet by tam alespoň mrsknul zlatavé filtry). Akce málo. Cynické repliky, kterými je prý komiksová Adèle proslulá, se nekonají (ne že bychom jim rozuměli). A tak zůstávají jen ti pitvořící se maskoti a dojem, že Besson-režisér zabředl do ještě horší bažiny než Besson-producent a Besson-scénárista. Schválně, kolik z vás si řeklo: „Sakra, Belphegor 2!“?