Určitě existuje spousta vděčnějších úkolů, než zrovna restartovat třicet let starý seriál a katapultovat jej na plátna kin v jiné době, s jinými herci, v úplně odlišném kontextu. Šanci nabít si hubu mají tvůrci obrovskou. Jenže zákonitosti trhu diktují, že značka prodává, a tak se prostě musí riskovat. Ke kříšení je přitom možno přistoupit mnoha různými způsoby – od nostalgického vzpomínání, přes pečlivou pietu, až po přepálené utahování si z legendy – ale jen výjimečně z kteréhokoliv z nich vzejde něco tak svěžího jako v případě 21 Jump Street.

21 Jump Street: FOTOGALERIE

Televizní seriál, který svého času provařil tvářičku Johnnyho Deppa, můžeme nazývat klasikou hlavně kvůli tomu, že na ní vyrůstala drtivá většina dnešních aktivně píšících publicistů. Nešlo o kdovíjaké veledílo, jen o neškodnou teenagerskou limonádu o tom, jak se může mladej fešák protloukat ve jménu zákona střední školou. Filmová verze od zápletky neuhýbá, jen k ní přistupuje s trochou větší porcí ironie – a tak tu máme dva veleprůměrné pochůzkáře, kteří jsou nasazení do tajného policejního programu, s úkolem infiltrovat se mezi studenty a vyhmátnout výrobce nebezpečné drogy.

Při pohledu na premisu, trailer a nevymáchanou tlamu Johana Hilla (pravda, teď už notně pohublou) by zkušený divák čekal buď buranskou komedii, nebo další „bromanci“ o dvou zevláckých kamarádech, anebo ještě lépe nevkusnou policejní taškařici. Filmové Jump Street ale překvapuje, protože je letmým mixem všeho výše zmíněného, s tíhnutím ke špičkové buddy-komedii oldschoolového střihu, v té nejlepší tradici Smrtonosné pasti 3, 48 hodin nebo libovolné Smrtonosné zbraně. Jen s mladšími hrdiny a ve školním prostředí. Prostě trochu víc teen. Přízemní apatowovskou jistotu, která by pokračovala ve šlépějích Zbouchnuté, Superbad nebo Kopaček, tu prostě nečekejte (i když film produkoval a zápletku spoluvymýšlel právě Apatowův chráněnec Johan Hill).

Ve druhé půlce už je z filmu jedna velká popcornová jízda.Tahle policejní dvojka je odvážnější. Všechno se přitom odvíjí od její sehranosti… která vás nejspíš zaskočí. Hill tu s vysmívaným fešákem Channingem Tatumem utvořil tak parádní dvojku, že během dvou hodin filmu odpadne většina haterů, a spousta z nich rovnou konvertuje mezi fandy, co by „Douga a Brada“ rádi okamžitě viděli ve dvojce. To spojení dvou outsiderů funguje na výbornou, a rozhodně ne kvůli mimofilmovým okolnostem. Je úplně fuk, že Tatuma spousta diváků neuznávala kvůli minulosti striptéra, a smáli se jeho neotesanému fyzickému herectví, zatímco Hilla leckdo označoval za slabinu i těch nejpovedenějších komedií. Tady si padli do noty a jejich věčné pošťuchování nonstop baví. Nenazývejme to vágně chemií, ale spíš promyšlenou dialogovou municí s neustálými narážkami na vzhled, slabiny nebo trapnou image ze školních let.

Přirozené špičkování dvou kámošů je pak elegantně převráceno naruby („dneska už jsou nerdi cool, každý se musí zajímat o třídění odpadu a biopotraviny“), díky čemuž Jump Street funguje i ve vděčné rovině „vracíme se na střední školu a najednou je všechno naopak“. Průměrný divák s jizvami po uhrech a s komplexy z vysportovaných svalovců může konečně cítit satisfakci, že fešák dostává kapky a doživotní loser vládne. Ale není to nějaká samoúčelná klička, protože se skrz ní i efektivně komplikuje vztah mezi ústřední dvojkou.

Přehrajte si trailer Tím ale pořád nekončíme, protože scénář je sakramentsky pestrý. Škoda, že jej neúspěšný herec a snaživý scenárista teenagerských látek Michael Bacall (Projekt X, Scott Pilgrim) napsal v tak „opovrhovaném“ žánru, protože takhle prvotřídní řemeslná práce by třeba mezi životopisy fetujících hudebníků měla jistou oscarovou nominaci. Vtipkuje se, hláškuje se, dialogy jsou výbušné a pointy překvapivé. Navíc se daří spojovat všechny linky dohromady, a tak je v druhé půlce z filmu už jedna velká popcornová jízda, ve které se story dvou parťáků napojí přes výbuchy k rozuzlení detektivní linie i solidní porci akce. I s cool cameem jednoho fešáka.

21 Jump Street je takovou Smrtonosnou zbraní 5 natočenou pro diváky seriálu Community. Určitě se řadí mezi nejlepší hollywoodské komedie posledních let a aspoň na chvíli po ní přestane být vtipné zesměšňovat nejen Tatuma s Hillem, ale i Ice Cubea a Johnnyho Deppa! Už to samo o sobě zní jako zázrak. Pokud ale pořád nevěříte, stačí si uvědomit, že film byl vyřazen z domácího plánu premiér a v kinech jej tedy neuvidíme… což při ignorantství některých distribučních společností prostě značí jeden z nejvýraznějších filmových počinů letošního jara.